Gentlemani Phileas Fogg, Andrew Stuart, Thomas Flanagan a Samuel Fallentin se sešli ve velkém salóně Reformního klubu a zasedli ke karetnímu stolku. Vždycky mezi dvěma partiemi se přerušený hovor rozproudil.

„Lhota je konec konců dost veliká,“ navázal pan Andrew Stuart na předchozí diskuzi.

„Bývala kdysi...“ řekl polohlasně Phileas Fogg. „Sejměte, pane,“ dodal a položil karty před Thomase Flanagana.

„Jak to, kdysi? Cožpak se snad Lhota zkrátila?“ řekl.

„Nepochybně,“ odpověděl mu Gauthier Ralph. „Jsem téhož názoru jako pan Fogg. Lhota se zkrátila, protože se teď jezdí desetkrát rychleji než před lety.“

Nedůvěřivý Stuart však nebyl ještě přesvědčen, a když dohráli partii, začal znovu:

„Je třeba uznat, pane Ralphe, že se vám povedl dobrý vtip. A tak tedy, protože se dnes dá Lhota objet za den nebo dva...“

„Za pouhých čtrnáct hodin,“ řekl Phileas Fogg.

„Opravdu, pánové,“ dodal Samuel Fallentin, „za čtrnáct hodin, od té doby, co byly vynalezeny automobily a účastníci již nemusí chodit pěšky.“

„Ano, čtrnáct hodin!“ zvolal Andrew Stuart, který z nepozornosti přebil hlavní kartu. „Ale nepočítaje v to záseky na šifře, bloudění, uzavírky silnic, špatné počasí atd.“

„Se vším všudy,“ odpověděl Phileas Fogg.

„I když organizátoři vymýšlejí stále složitější šifry,“ zvolal Andrew Stuart, „i když úkoly jsou tak obtížné, že je málokdo přežije ve zdraví!“

„Se vším všudy,“ odpověděl Phileas Fogg.

Andrew Stuart sebral karty se stolu a řekl: „Teoreticky vzato, máte pravdu, pane Foggu, ale v praxi...“

„V praxi také, pane Stuarte.“

„Vsadil bych se, že taková cesta, konaná za těchto podmínek, je nemožná.“

„Naopak, je docela dobře možná,“ odpověděl pan Fogg.

„Dobrá, tak ji tedy vykonejme!“

„Cestu kolem Lhoty za čtrnáct hodin?“

„Ano.“

„Souhlasím.“

„A kdy?“

„Třetího října.“

„Když řeknu, že se sázím,“ odpověděl mu Andrew Stuart, „myslím to vždycky vážně.“

„Budiž,“ řekl pan Fogg.

„Ale, pane Foggu, ta doba čtrnácti hodin je počítaná jen jako minimální čas!“

„Dobře využité minimum postačí na všechno.“

„Aby se však nepřekročilo, je nutno skákat s matematickou přesností ze stanoviště na stanoviště a neztrácet čas dlouhým luštěním!“

„Budeme tedy skákat s matematickou přesností.“

„Žertujete!“

„Nikdy nežertuji, když jde o tak vážnou věc, jako je sázka,“ odpověděl Phileas Fogg. „Lhota začíná třetího října přesně v šest nula nula. V půl šesté se tedy spolu s dalšími čtyřiceti devíti posádkami potkáme na startu.“

„Už v říjnu?“ zeptal se Stuart.

„Už v říjnu,“ odpověděl Phileas Fogg.

Pánové navrhli panu Foggovi, že přeruší partii whistu, aby mu umožnili vykonat přípravy k odjezdu.

„Já jsem vždycky připraven,“ odpověděl jim chladnokrevný gentleman, a rozdávaje karty, dodal: „Obracím káro. Vynášíte, pane Stuarte.“